|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Renno, Axel D. (oponent) ; Awdankiewicz, Marek (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Renno, Axel D. (oponent) ; Awdankiewicz, Marek (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
host ::
RSS.